Byl jsem u toho, když umřela svoboda.

Vcházím do restaurace, procházím mezi plnými stoly, dokud neuvidím jeden prázdný. Projdu kolem pána s paní, kteří divoce, ale potichu diskutují.

Sednu si za ně tak, abych viděl do prostoru restaurace a zároveň vidím i je. Nechtěl jsem jejich rozhovor zachytit, ale ruch restaurace nebyl tak silný. Pán mi přijde povědomí.

„Já ti říkám, že to bude v nejbližší době!“,povídá paní a vypadá vystrašeně.

„Ale miláčku, neboj se, toho se neodváží máme přece…! snaží se jí pán uklidnit.

„Dobrý den pane!“, přišel ke mně číšník.

„Dobrý den, poprosím Vás jedničku i s polévkou.“ odpovídám mu ihned. Mám chuť na smažené tvarůžky, i když v kanceláři asi nebudou rádi.

Jakmile se číšník vyřídit moji objednávku, chytám útržky rozhovoru.

„Měli bychom odejít, dokud máme čas.“ snaží se pána přesvědčit paní.

„A kam bys chtěla jít? Snad ne do….“

„Vaše polévka pane.“ přichází číšník s moji objednávkou.

„Ne! Víš, že takový nejsem, zůstanu tady a já vím, že ani ty taková nejsi!“ oponuje paní pán.

„Vím…“ rezignuje paní.

Zbytku rozhovoru nevěnuji pozornost, věnuji se polívce a myšlenkám co ještě musím v práci překontrolovat za smlouvy. Když mi číšník přinese moji oblíbené tvarůžky. Za sklem výlohy mě upoutá policejní světla. A ne jedno. Po celém náměstí jede snad deset policejních aut. Policejní auta se rozdělí a ve dvojici zastaví tam u restaurace, tam u kanceláři. Jedna dvojce zastavila i před moji restaurací.

„Pane bože! Já ti to říkala!“ zhrozila se paní.

„Jen klid, nevíme co se děje.“ odpovídá jí pán, ale z výrazu tváře a hlasu poznám, že tomu sám nevěří.

Policisté vstoupili do restaurace, chvíli chodili mezi stoly a rozhlíželi se. Jakmile jeden spatřil pána přede mnou, otočil se na druhého kolegu a naznačil mu směr. Druhý policista přikývl a společně vyrazili ke stolu s pánem a paní. Když je uviděl pán rychle něco podal paní přes stůl.

„Dobrý den, policie České republiky, jste pán Pravda?“ pozdravil jeden s policistů sedící pár.

Tak přeci jenom jsem pána znal. Pan Pravda. Známý ekonom, blogger, má dokonce i vlastní televizi na YouTube a především obrovský kritik současné vlády a ES.

„Ano, jsem pánové. Mohu vědět proč…“ otázal se pán, ale policista ho nenechal domluvit.

„Pane Pravdo, dostali jsme příkaz k vašemu zadržení.“ začal mluvit policista oficiálním hlasem.

„Počkejte pánové, to přeci,…“

„Prosím pane, pojďte s námi.“ opět pána nenechal policista domluvit.

„Z jakého důvodů?“ otázal se pán.

„Pomluva, Šíření poplašné zprávy, Podpora a propagace terorismu, Šíření dezinformací.“ odpovídá pohotově policista.

Pán úplně zbledl: „Co-co-cože? To není pravda, jaké šíření DEZ-DEZ..., JAKÁ PROPAGACE TE-TE….,“ a začal řvát a brunátnět.

To už ztichla celá restaurace a dívala se směrem k hádce. Lidé si začali ukazovat prsty a šeptat do ucha.

„Prosím pane, uklidněte se a nedělejte scény.“ policista zvednul ruku v dlaň a nakročil si k pánovi do postoje. Druhý začal obcházet stůl.

„Miláčku prosím nech toho, nepomůžeš si.“ hladila paní svého manžela po ruce.

Pan Pravda se na ní podíval. Smutek se mu objevil ve tváři. Díval se na ní a smutek se mu na chvíli proměnil v něhu a smíření.

„Dobrá pánové, tak pojďme.“ rezignoval pan Pravda.

„Dobře, pane děkujeme.“ přešel policista k panu Pravdovi a začal jej doprovázet směrem ven.

„Víte, já vám i fandím, ale bohužel povi….“ začal jeden z policistů mluvit na pana Pravdu. Druhý se na něj zle zamračil.

Když vyváděli ven pana Pravdu, už zde byli nachystaní novináři a začali jej fotit.

Byl jsem naprosto v šoku. Lidé si kolem mě začali otevírat mobilní telefony, tak jsem se honem přidal taky. Otevírám svoji domovskou stránku Všeznám. A nestačím se divit.

Aktuálně: Velké razie po celé republice i ES. Projev Premiéra Naoko.

Otevírám ihned odkaz a pouštím si živý projev.

„Vážení spoluobčané,

dnes jste svědky dlouhodobé kvalitní práce naší policie, která ve spolupráci s dalšími orgány, organizacemi a instituty a spojenci, odhalila dlouhodobou aktivitu směřující proti naší republice. S politováním vám musím oznámit, že dochází k zatýkání spousty našich občanů, kteří jsou členy tzv. páté kolony a kteří šíří v naší společnosti strach a dezinformace. Naše republika se ovšem musí bránit proti takovému ohrožení. Musíme se bránit všemi dostupnými prostředky, které máme k dispozici nebo budeme mít brzo k dispozici. Spousta těchto naši občanů je akorát zmatena a pod vlivem dezinformací. Budeme se snažit je přesvědčit, že se mýlí a my máme pravdu, aby opět mohli být našimi spoluobčany. Chtěl bych poděkovat všem kdo se na této operaci Jediná pravda podíleli.

Děkuji vám za vaší pozornost.“

Jdu zpátky na hlavní stránku a projíždím všechny informační kanály a čtu si nadpisy článků.

Zatčení pana Pravdy, Názoru, Svobody a Slova.

Ministr vnitra Lež popisuje práci policie.

Ministr Faleš tvrdí, že se nemáme čeho bát.

Jak bezpečně poznat dezinformace?

V tom mi zazvoní telefon. Manželka.

„Miláčku neuvěříš co se mi teď stalo.“ chci jí sdělit hned svoje dojmy.

„Přijeď domů, zatkli našeho syna Naivku.

Srdce se mi sevřelo...